Kategorie

Mýty a pověry o chůzi naboso

15.10.2015

V článku s názvem Bosá chůze jsme si vysvětlili, proč je dobré vyzout boty a co nám to může přinést. Jednotlivým přínosům se v budoucnu budeme věnovat podrobněji, protože si to chůze naboso bez pochyby zaslouží.

Chůze bez bot – dříve a nyní

Dnes se zkusíme zamyslet nad tím, co nám vlastně brání v tak obyčejné a přirozené činnosti, jako je být naboso. Kdyby si lidé před 100 lety četli, jak se dnes v odborných termínech přeme v diskuzních fórech o to, jestli se má nebo nemá chodit bez bot, tak by si naprosto určitě ťukali na čelo. Proč? Protože pro ně byla chůze bez bot tak normální, jako dýchat.

Mýty a pověry o chůzi naboso

Pojďme se podívat na to, co (nebo kdo) nám brání, co (nebo kdo) nás odrazuje a proč máme strach žít naboso. Už jen to samotné uvědomění nám může pomoci zbourat v sobě bariéru strachů a užít si bosé chození s radostí a bez obav.

Bosé boty v e-shopu

1. NORMÁLNÍ vs. NENORMÁLNÍ

Ve společnosti lidí (nebo jiného živočišného druhu) jsou jasně dané hranice toho, co je normální. Jsou to určitá pravidla, zvyklosti a tradice, v rámci kterých se pohybuje většina. V současné době je v Evropě normální nosit boty vždy a všude. O pár set kilometrů jinde je to jinak. A o pár desítek let zpět (a možná i vpřed) zase jinak. Být normální je obrovsky relativní pojem a navíc to nemusí vždycky znamenat taky správné, vhodné nebo zdravé.

A proto:
Dovolte si být trochu nenormální, zdravé nohy za to stojí!

2. SPOLEČNOST, VÝCHOVA A ETIKETA

Boty, stejně jako oděv, vždy představovaly nejen ochranu těla, ale byly taky symbolem společenského postavení, příslušnosti k sociální vrstvě nebo skupině. Tak to bylo, je a pravděpodobně bude. Bosé nohy bývaly známkou chudoby, později pak volnomyšlenkářství a revolty a tenhle pocit v nás přetrval dodnes. Být obutý je považováno za slušné, vychované a společensky přijatelné.

A pak je tu dress code. Požadavek na to, jak máme být oděni, obuti a jakého vzezření celkově být při některých příležitostech, zejména v práci. Lodičky, vysoké podpatky, lakýrky, nepohodlné, úzké boty s tvrdou neohebnou podrážkou. A tím se vracíme zpět k otázce: Co je vlastně normální? Bosé nohy nebo nohy zdeformované „normální“ obuví?

A proto:
Neřešte příliš, co si o vás myslí ostatní. Pokud chcete chodit bosi - udělejte to. Pokud chcete chodit celoročně v huarache sandálech - udělejte to. A pokud vám to zatím váš pocit nebo zaměstnavatel nedovolí, volte barefoot obuv, která poskytne nohám volnost a zároveň je od běžných bot k nerozeznání.

3. ZÁKONY A PŘEDPISY

Pro mnoho míst platí specifické provozní a hygienické normy a vyhlášky, které určují nutnost a druh obuvi, kvůli bezpečnosti. Průmysl, zdravotnictví, gastronomické provozy, státní instituce (školy, školky, úřady) atd. Neexistuje však žádný zákon, který by kdekoli v Evropě nebo USA zakazoval chodit na veřejnosti naboso. Ani často diskutované řízení automobilu není protizákonné.

A proto: 
Nebojujte proti nařízením a předpisům, je to zbytečné. Pokud máte povinnost nosit v zaměstnání (nebo vaše děti ve školství) určitý druh obuvi, který vám nevyhovuje, zkuste se poohlédnout po jeho barefoot alternativě (společenské barefoot polobotky nebo baleríny, sandále, capáčky). Automobil řiďte tak, abyste se cítili bezpečně a pohotově. A chůzi naboso si ve volném čase užívejte všude, kde to jen jde.

4. MEDICÍNA

Ve zdravotnických kruzích v ČR zatím stále převažuje tendence doporučovat tzv. ortopedickou obuv. U dospělých to je pevná, odpružená bota s nízkým podpatkem (nebo na klínku) a ortopedickou stélkou podpírající oblouky klenby nožní. U dětí totéž, jen jsou boty vyšší, kotníkové. Důvodem jsou domnělé pozitivní účinky na zdraví nohou a domnělá podpora jejich funkce.

Ze současného obrazu našich nohou se však zdá, že opak je pravdou. Nohy se touto cestou více a více oslabují a problémy přicházejí. V mnoha zemích (Německo, Rakousko, Austrálie, Nový Zéland) už na tuto skutečnost zdravotníci přišli a jejich doporučení se obracejí právě k principům bosého (barefoot) obutí a přirozeného bosého pohybu.

A proto:
Pokud netrpíte ortopedickým, neurologickým nebo interním onemocněním, které by vážně narušovalo funkci vašich nohou, pravděpodobně pro vás bosá chůze nebo barefoot boty budou vhodné. Nenechte se odradit a nebuďte zklamaní, pokud v běžných zdravotnických institucích budete od bosé chůze zrazováni! Zdravotnictví je sice velmi progresivní oblast, ale v mnoha ohledech zcela zaujatá sama sebou, uzavřená v akváriu tezí, dogmat a složitých klinických výzkumů a postupů. A odtržená od prostého, jednoduchého života.

Chcete-li se poradit, vyhledejte fyzioterapeuta nebo pohybového specialistu, který zná bosou tematiku. U dětí pak fyzioterapeuta, který se specializuje na psychomotorický vývoj dětí. Čtěte, ptejte se, sami se zajímejte o své zdraví, zkoušejte, cvičte, trénujte své nohy. A choďte bosi!

5. KLIMATICKÉ PODMÍNKY

Střední Evropa není svou teplotou pro bosý pohyb ani nejlepší, ale ani nejhorší. Najdou se tací, kteří zvládnou naboso celý rok včetně zimních mrazů. Běžní bosochodci odhazují boty zjara a obouvají je s prvními chladnějšími dny podzimu. Vše je otázkou zvyku, tréninku, otužilosti a toho, jak to sami chceme.

A proto:
Bosá chůze není o výkonech, ale o zdraví, radosti z pohybu a svobody. Začněte proto zvolna, tak jak vám bude příjemné. Nenechte své nohy prochladnout do nepříjemné zimy! Pravidelná letní rána v orosené trávě, 15 minut naboso během obuté procházky v lese, 15 minut naboso cestou do práce. Otužilost přijde postupně a budete překvapeni, že nejen nohou, ale celého organismu!

6. PORANĚNÍ

Boty nohy chrání před poraněním. Neobutí jsme sice ohroženi o něco více než obutí, ale není to zdaleka tak děsivé, jak si mnozí z nás představují. Střepy, trny, ostré kameny, rezavé hřebíky, bodavý hmyz, zvířecí výkaly - to bývají nejčastější obavy. Když ale zkusíte chodit bosí, brzy zjistíte, že občas sice šlápnete na něco nepohodlného, co třeba zabolí, ale přesto jste stále živi a zdrávi.

Navíc platí pravidlo, že čím více chodíte bosí, tím menší riziko vám hrozí. Proč?

Namáhaná kůže chodidel postupně zhrubne a zesílí, „otuží“ se vůči mechanické námaze a stane se méně náchylnou k poranění.
Díky intenzivnímu přísunu vjemů a podnětů přes hmatové senzory na plosce nohy přestanou být chodidla přecitlivělá, tak jak je máme díky permanentnímu nošení bot. Tím se i dříve bolestivé došlapy stanou nebolestivými a dokonce příjemnými. Staneme se pozornější ke svému tělu i prostředí, ve kterém se pohybujeme. Našlapujeme opatrně, promyšleně a s citem. Volíme nejlepší cestu, terén, pozorně sledujeme trasu a možná nebezpečí.

A proto: 
Nebojte se rezavých hřebíků! Pokud na nějaký opravdu nešikovně šlápnete, ani bota vás nezachrání. Pro bosý trénink volte zpočátku bezpečná, přehledná místa, ze kterých máte dobrý pocit. Asfalt, dlažba a jiné hladké povrchy jsou překvapivě nejbezpečnější, protože jsou nejpřehlednější. Příjemné jsou také upravené nebo vyšlapané lesní a luční stezky, posekané trávníky, přírodní turistické chodníky (např. ve skalních městech), botanické a zoologické zahrady, pláže vodních ploch, golfová a fotbalová hřiště). Naprostým ideálem jsou pak hmatové chodníky, určené speciálně pro bosochodce.

7. BABIČKY

Z mých soukromých pozorování vyplývá, že babičky a tchyně bývají nenápadnou, ale velmi důraznou šedou eminencí každé rodiny. Vědí, co je pro vnoučátka nejlepší a taky jim to dopřejí, zatvrzelým rodičům navzdory. Bývají to často právě ony, které kategoricky nesouhlasí s tím, aby byly děti ohrožovány běháním naboso (nastydne, vrazí si něco do nohy, vymkne si kotník) nebo měkkým obutím (capáčky). A bývají to právě ony, které nakupují a tajně pašují do botníků první skálopevné boty a certifikované bačkůrky ne nepodobné miniaturním lyžákům.
Mnoho rodičů nejvíce bojuje kvůli vhodnému obutí dětí právě doma!

A proto:
Nezlobte se na své příbuzné, myslí to dobře. Mají jen rozdílné informace a roli hraje i jejich pocit generační převahy. Vytiskněte si pro ně některý z internetových článků, které vysvětlují, proč je pro zdravé nožičky dobré běhat naboso nebo v bosém obutí a v klidu vysvětlete.
A koneckonců, vaše dítě = vaše zodpovědnost = vaše rozhodnutí. A tak to je.

Napište nám na info@zijnaboso.cz nebo na Facebook a podělte se o vaše zkušenosti s bosou chůzí a jejími mýty.

Kategorie blogu